V životě má člověk svoje sny, cíle, vize a velká očekávání.
Nejhezčí jsou začátky a to, jak se vše v hlavě utváří, konkretizuje, maluje se budoucí realita a mysl dostává tu energii prvotního nadšení a entuziasmu.
Každý z nás to jistě zažil a zná ten pocit, nadšené tvoření budoucnosti, která se ještě nestala a je jen reálně vyprojektovaná v hlavě.
V ten moment máte neskutečnou sílu a vizi to udělat a dělat, rozjet to, rozpohybovat všechny a všechno kolem sebe a je to pro Vás neskutečná radost být součástí toho průběhu.
Nejsem žádná vyjímka a mám to úplně stejně. Miluji začátky a rozběhy, plánování a vize.
Většinu svého života více žiji budoucností a tvořím si v hlavě svůj budoucí svět, takový jaký chci aby byl.
Jsem naštěstí obdařen vytrvalostí a chutí tvrdě pracovat, tak se mi hodně věcí v mém životě už opravdu povedlo, tak jak jsem si kdysi v mojí hlavě namaloval.
Díky bohu za to.
Vždy, ale všechno nevychází, jak bych si přál. Tak co s tím?
Hrdě se zde hlásím k faktu, že jsem si své hudební cíle, vize a svou hudební kariéru zatím ze 100% nenaplnil a většina věcí co jsem si naplánoval se v mém hudebním světě zatím nestala.
Dnes jsem rád, že se tak zatím nestalo, protože bych nedostal možnost a hlavně chuť po třetí začít aktivně hrát, zkoušet, tvořit a koncertovat.
Za svou dosavadní hudební cestu jsem moc rád a byla to se všemi, které jsem doposud potkal skvělá jízda, sranda, hromada zkušeností, starostí, nezdarů, úspěchů a poučení se.
No, nic bych na tom neměnil.
V minulosti jsem byl často zklamaný, že se věci nedaří, jak jsem si přál, spoluhráči nehrají a nefungují jak jsem chtěl, ani já jsem nepodával zrovna ty nejlepší výkony a po prvotním nadšení a dřině, to po pár letech jaksi skončilo a vyprchalo.
Pamatuji si jak jsem si dával cíle:
- do svých 25 let budu s kapelou The KORF úspěšný známý muzikant a budu koncertovat a živit se hudbou, budou hrát naše písničky v rádiu a naše klipy v televizi
- do 30 let budeme s kapelou Psycho Radio známí a slavní a budu koncertovat a živit se hudbou, budou hrát naše písničky v rádiu a naše klipy v televizi
V 33 letech jsem nakonec z kapely Psycho Radio odešel a přestal aktivně hrát. Potřeboval jsem pauzu a klid od toho všeho zkoušení, koncertování, podbízení se, shánění koncertů, skládání rádoby hitů a toho úsilí za každou cenu co nejdříve uspět a hlavně být jako někdo.
Ano, autority byly vždy u mě v životě strašně důležité a já jsem se v jistých obdobích chtěl stávat kopií svých idolů, vzorů a v muzice to nebylo jiné.
Skvělé bylo to, že jsem se hodně naučil a skvěle vyhrál na kytaru a vyzpíval.
Nějak mi utíkalo, že sám proces zkoušení, tvoření, koncertování a nahrávání demáčů a desek, který se přirozeně děl jsem si tehdy v přítomném okamžiku mohl užít více.
Nebýt stále ve shonu, že ještě tohle a tohle se musí udělat a pak být zklamaný, že jsem vše nestihl, nebo že jsem se rychle nedostal tam, kde jsem chtěl být.
Vždy jsem se snažil být se svými spoluhráči za daných okolností co nejvíce precizní, detailista a vše dělat pořádně. To se nám s klukama v kapelách The Korf a Psycho Radio jistě vždy vyplatilo. Ale co ten očekávaný veliký úspěch???
Jaksi se nekonal a pak to to nadšení začalo vyprchávat až to skončilo a kapely přestaly hrát.
Kdo za to mohl, čí to byla chyba?
Teď už je to jedno a dobře si uvědomuji, že to všechno stálo za to si tím projít a hlavně to dělat. Vlastně zpětně si tak říkám, že vše se stalo jak mělo.
Tohle je život a ten se neděje vždy podle našich plánů.
Dnes mi je 41 let a potřetí začínám zase s aktivním hraním, skládáním, koncertováním a mám další velké plány a cíle.
Jsem opět nadšený a plný očekávání.
Jak to dopadne? Nevím!
Rozdíl je nyní v tom, že věci a hraní netlačím na sílu a snažím se nechat unášet “FLOW”.
Nepochybuji o nápadech, kytarových licích, nových textech, které se mi v hlavě rodí, postupně je podle nálady a času komponuji a s radostí vytvářím nové písničky.
Své vlastní písničky = životní zhudebněné obrazy.
Skvělá je také pomoc mojí rodiny, dětí, manželky, náhodných lidí, kamarádů a okolí.
Díky Vám všem.
Muziku si dle časových možností užívám a časově dělím se svojí rodinou, dětmi, péčí o náš dům a zahradu, se svým psem a svojí prací majitele firmy ZOFI fasády a všemi zaměstnanci a lidmi, kteří mi v podnikání od mých 23 let pomáhají.
Je to fuška, ale když se chce všechno jde.
No a já můžu, chci a tak to dělám.
Dnes jsem strašně zvědavý, kde mě to, že muziku zas dělám a jak ji postupně dělám, za čas dovede.
Na to neznámé se těším nejvíce.
Držte mi prosím palce.
Děkuji, R.O.M.A.N
